Soustředění Kaprun 15.-20.11.2015

Rakousko/Kaprun - Už jsme doma. Hlavní podzimní tréninkový camp HB Ski Teamu je minulostí. A jaký byl se dočtete v následujících řádcích. Pokud však číst nechcete, tak veřtě že byl skvělý, pestrý, náročný,

DSC 4520

jedinečný a neopakovatelný. Nedělě 15.11. 2015. Dopoledne vyrážíme z Havlíčkova Brodu směr Zell am See­ Kaprun. Cesta ubýhá svižně, máme dostatečnou časovou rezervu a proto zastavujeme na letišti v Salzburku. V tamní Red Bull aréně je stálá výstava letadel, vrtulníků, formulí a dalších technických krás v barvách červeno modré. Asi nejvíce nás zaujali designově a funkčně dokonalé záchody :­). Ze Salzburku to byl již jen kousek do pensionu pana a paní Lesákových. V již důvěrně známém prostředí rozdělujeme pokoje, děti tradičně mají své separé. Trenér David s Rofim vyrážejí zaplatit a vyzvednout permanentky na 5 dní. I přes skupinovou slevu je cena poměrně vysoká, lyžování je zkrátka nákladný sport. Pokoušejí se potvrdit i tréninkové pisty, bohužel paní na kase nemá moc přehled. No uvidíme. Tlak teamů před sezonou je veliký, místa na trénink málo a tak bude rozdělění pist dokonce na dopolední a odpolední. Což se ukázalo jako poměrně problematická záležitost.Přivítací večírek se podařil dokonale, někteří by snad vydrželi do rána. Spánek je však přemohl.

Pondělí 16.11. 2015. V kalném ránu přeci jen probleskovalo slunce. Tradiční budíček v 6:30, odjezd na ledovec Kitzsteinhorn v 7:30. Fronta na kabinkovou lanovku byla celkem snesitelná, nahoru jsem vyjeli bez větší tlačenice. Po prvním shlédnutí se potvrzují obavy, sněhu je opravdu málo. Rychle jsme se obuli do lyžáků a hurá na volné jízdy. Trenér David zkontroloval přidělení tréninkové pisty­ začínáme od 12 hod na tradičním místě obřákem. Děti rozdělujeme do skupinek podle výkonnosti a rozježděnosti. Po první jízdě dochází k nepříjemnému zjištění­ sněhu je tak málo, že se místy objevuje led a hlavně hodně menších či větších kamenů. Lyže dostávají opravdu zabrat. I duše pravověrných lyžařů, neboť nový materiál může být težce poškozen. Co s tím? Vždyť trénovat na starých lyžích, které jsou jinak dlouhé, tuhé, mají jiný rádius postrádá smysl. Po časném obědě jde část závodníků do bran, ti co nebyli před tím lyžovat , jezdí volné jízdy. Jízdy v branách jsou opatrnější, na tréninkovém kopci je naštěstí sněhu dostatek a kamenů minimum. Jinde je to o poznání horší, zvláště exponovaná místa u výstupu z lanovky či dojezdu do Alpincentra se nedají bez poškrábání skluznice projet. Slunce se sklání za horiznost. První tréninkový den končí. No uvidíme.

17.11. 2015. Na ledovci je hodně našinců, potkáváme kluby ze Šumavy( Prachatice), Vodní stavby Praha a několik slovenských teamů. Vládne celkem přátelská atomosféra, od kolegů dostáváme pozvání pro žáky do jejich tratě obřího slalomu. Dopoledne totiž trénujeme v krátkých tyčích takový miniobřáček. Odpolední trať je klasický obřák. 14 branek, nahoře plošší část s pozvolným přechodem do prudkého kopce. Děcka se rozjíždějí, zlepšení je zřetelné. Masters sesnaží, Babča to dává s přehledem. Rofi fotí a točí video materiál na večerní rozbor. Z nové lanovky jsou jízdy našich borců krásně vidět. Zvláště žáci Gabča, Šíma a Dandee to dávají k nerozeznání od domácích. S materiálem bojuje Dáda, lyže má podstatně delší, tužší a trochu nepoddajné. Velmi rychlé jízdy předvádí i Matějka, Filip s Davidem J.. Malý Míra si užívá pěkné jízdy s občasným výletem mimo trať. Honzík se snaží, ale hrany nedrží a nedrží. Móňa se po létě vrací ve velkém stylu, rychlá, včas nadjetá. Kukinka si vyslouží pochvalu a delší lyže na další den. Jezdí jako drak. Esterka s Filípkem se brankami hezky proplétají, pěkně smýkají a docela si to užívají. Davídek je nejzapálenější lyžař v kraji, rychlostně i technicky předvádí na svůj věk úžasné jízdy, krása... Jinak na okolních tratích je dost plno, někteří kvůli tomu musí své jízdy přerušit. Zvláště masters mají obavy, aby někoho nesestřelili. Tak to je, ledovec plný, ani se nedostalo tréninkových pist na všechny teamy.

18.11. a 19.11. 2015 Dva slunečné dny vyplněné poctivou prací. Dopoledne na ploché pistě slalom v krátkých tyčích pro žactvo, volné jízdy s cviky pro ostatní. Objevuje se klan Vávrů, dávají volné jízdy s vervou sobě vlastní. Trénink slalomu je náročný, v 3000 m n.m. obzvlášť. David mládež nešetří, některé kombinace jsou opravdu obtížné. Někomu i trochu pracují nervy, nakonec se vše uklidňuje a na jízdách je to vidět. Vedle trénují mladí Švédi a dávají to též moc pěkně. Naši se jim vyrovnávají, někteří dokonce vynikají. Dundeeho by zjevně brali hned, slalom (ale i obřák) mu jde skvěle. Gabča je též v branách spolehlivá, taková elegantní, kočičí. Výrazně se zlepšují Filip s Dádou. Šíma si zvláště užívá druhý den, jezdí mu to pěkně, bez chyb. Velký malý Míra na obřačkách zkouší kam až se vejde v slalomové trati. Odpolední obřáky byly dost podobné. Potíže s uklízením bran po předchozí trénínkové skupině­ klidně přijeli až po obědě v cca 12:30. No, trochu dostali kartáč. Přeci jen, tréninkové jednotky jsou 9­12 a 12­15 a ne 9­13 a podobně. Navíc v 15 hod. je již šero, zvláště na odkloněném svahu. David postavil opravdu pěkné tratě, rychlé, místy zavřené, s využitím terénních nerovností či odkloněného svahu. Rofi s Ivetou fotí a točí materiál na večerní rozbory. Děcka jezdí nádherně, Dáda předvádí jeden hrůzostrašný pád, naštěstí s dobrým koncem. Jen brzdička povolila. Při stavbě trati máme nepřijemnou příhodu­ 2 metry od Davida prosvištěla velkou rychlostí lyže. Naštěstí nikoho netrefila ani nebyla nikoho od nás. Zmizela mezi kameny. Jízdy jsou svižné, zlepšení zřetelné. David udílí rady co vylepšit. Tratě krásně drží, naštěstí tady nejsou kameny. Všichni jezdíme s chutí. Co předvádí Šíma, Gabča a Dundee bere dech. Rychlostně začínají šlapat trenérovi Davidovi na paty. Opět pěkně to dávají Dáda, Filip, Matějka a David J.. Pokud se David J. udrží těsněji u bran, bude k neporažení. Honzík se zlepšuje, v plošší části to jde, na prudším driftuje. Móňa to má v sobě, krásně volí stopu, je dostatečně agresivní a rychlá. Asi jí inspiruje Kukina, té agresivita opravdu nechybí a na delších lyžích si to užívá. Filípek s Esterkou si jedou svoje, čeká je ještě dlouhá cesta za obřákovým obloukem. Ale že již jsou celkem zdatní lyžaři, potvrzují při sjezdech obtížné ledové pasáže s boulemi, kde to jedou jako staří mazáci. Klan Chrousťáků jezdí též parádně. Elegance Velkého Míry je úžasná. Davídek to tam pere co to jde. Z bran ho musíme vyhnat, jezdil by do noci. Masters se snaží, kosti naštěstí nepraskají, vazy drží, moč neuniká. Milan ladí 27m rádius, jízdy má spolehlivé. Pavka maká,hecuje, pracuje. Monika se zbavuje svého spolehlivého vé. To se jí již občas pouští a udrží lyže v paralelním postavení. Trenér David nám ukazuje, jak se to má jezdit, nízko, na hranách s pořádným rozsahem, včas nasazovat do dalšího oblouku, nerozbalovat se při přechodu do dalšího oblouku. Babča má neskutečnou výdrž a obřák jí jde parádně. Já se snažím, celkem dojíždím, spolehlivost je vykoupena občasným driftem s přibrzděním. Ve čtvrtek při odpoledním odjezdu nám náš tajný vyjednavač sděluje neuvěřitelnou zprávu, 20.11. dopoledne jezdíme na nejlepší tréninkové pistě na Kitzu. Uff. 3 roky pokukujeme po této trati, je téměř nemožné se tam dostat. A nám to zítra vyjde.

Večerní rozbory fotek a videí jsou nabité informacemi. Gigabity dat. Občas se zasmějeme, někdy zatrneme( podařilo se nafotit několik pěkným pádů). Některé fotky závodníků jsou výstavní. David každému řekne co zlepšit, případně co je dobře. Pochval je opravdu dost, jízdy byly totiž často parádní.Jinak odpolední program zahrnoval pestré aktivity­ fotbal na hřišti, koupání v Tauern Spa(málem zbořen tobogán), protahování. Pro žáky připraven krátký seminář o pravidlech slalomu speciál a obřím slalomu.

20.11. 2015 poslední den soustředění. Je zataženo, naštěstí oblačnost je vysoká. Silně fouká. Sníh opět ubyl, ledu je více, co je nejhorší, přibývá kamenů. Jsou již všude, lyže trpí. Jsme trochu nervozní, stavíme dlouhou trať na vysněné sjezdovce. Horní část je plošší, členitá. Máme trať číslo 1, ale po cca 300m narážíme na problém. Je jím rakouská repre v alpinboardu v naší trati. Po domluvě se posouváme trochu vedle. Po polovině řešímě další nečekaný problém­ nedrží nám šroubovací tyče. Několikrát to předěláváme, nic moc pocit. A navíc nám dochází tyče v polovině prudkého kopce. Petr F. s Davidem mrznou u vysílaček. Jezdíme co to jde. Trať je opravdu dlouhá, členitá. Dvě průjezdovky dávají zabrat v orientaci. Hodně fouká a je zima. Po 2 hodinách balíme. Po obědě vyráží trenér David se slalomáři na trénink, část se již přesouvá dolů do penzionu sbalit a vyrazit na cestu domů. Počasí se radikálně mění, dole prší, nahoře sněží. Naštěstí až poslední den, jinak celých 5 dní bylo super. A už jsme doma.

Poděkování: Velké poděkování podpůrnému teamu
Rofi: foto, video, dobrá nálada, klid a rozvaha
Iveta: jídlo, video, obětavost, výborné večeře
Jana: nejlepší startér na planetě, jídlo, klid, obětavost, utáhne hromadu tyčí :­)
Petr F.: klidný, silný jako býk, ovládající komunikační linky
trenéru Davidovi za vše!
tajnému vyjednavači za vyjednání nejskvělejší trati na ledovci
a všem zúčastněným za poctivý přístup k celému soustředění

Skol Petr

foto: Rofi